Co nám přináší obecní „pitná“ voda?

18.03.2009 09:54

Do Klínce jsme se s manželkou přistěhovali před necelým rokem a zřejmě jako ostatní novousedlíci jsme byli přesvědčováni jak investorem, tak zástupci obecního úřadu, že místní podzemní jezero má dostatečné množství vynikající pitné vody. Tak jsme rezignovali na budování vlastní studny, kterému ostatně nebyl obecní úřad ani moc nakloněn. Když nám potom o prázdninách tekla z kohoutku oranžová kalná voda, nechali jsme se uchlácholit panem starostou, že špatný stav pitné vody je jen dočasný stav způsobený přetížením úpravny vody v důsledku zalévání zahrádek a že se brzy kvalita vody zlepší. Bohužel, jak všichni víme, kvalita vody kolísá, skoro to vypadá, že se zahrádky zalévají mohutně i v prosinci… Minimálně od srpna 2008 nebyla voda nikdy kvalitativně vodou „pitnou“ dle platných norem. S panem Stanislavem Loudou jsme se dohodli, že budeme průběžně provádět orientační stanovení obsahu železa a manganu ve vodě z klíneckého vodovodu (to jsou dva prvky, jejichž koncentrace je v obecní vodě pravidelně překračována). Měření probíhá pomocí metody atomové absorpční spektrometrie (AAS), kterou pro stanovení přítomnosti stopových množství kovů používají i akreditované laboratoře.

Jak železo, tak mangan jsou tzv. mikrobiogenní prvky, nacházejí se v lidském organismu ve stopových množstvích. Pro správnou funkci lidského těla jsou oba prvky velmi důležité, ale přesně podle úsloví „čeho je moc, toho je příliš“ může jejich nadbytek být až smrtelně nebezpečný, a to především pro malé děti.
Železo je pro lidský organismus opravdu nepostradatelné, neboť tvoří hlavně součást hemoglobinu (součást červených krvinek) a myoglobinu, organokovových komplexních sloučenin, které hrají klíčovou roli při transportu kyslíku z plic do tkání. Dále se železo v lidském organismu vyskytuje jako součást některých enzymů a část ho připadá na tzv. zásobní železo vázané na bílkoviny. Lidské tělo si ztráty v příjmu železa kompenzuje příjmy z potravy, přičemž nejvíce železa lidské tělo může získat z červeného masa, drůbeže a ryb, žloutků a vnitřností, jako jsou játra a slezina. Zdrojem železa jsou ale i luštěniny, listová zelenina a některé ovoce, jako například jahody. Jako denní potřeba železa se uvádí 1 až 1,5 mg v závislosti na věku a pohlaví. Z potravy se přitom vstřebá do těla pouze 10 %, proto by denní příjem měl být minimálně 15 mg u žen a 10 mg u mužů. Nedostatek železa vede především k chudokrevnosti neboli anémii, která se projevuje chorobnou bledostí, zvýšenou únavou postiženého, bušením srdce a zvýšenou vnímavostí vůči infekcím. Nás ale zajímá spíš nadbytek železa: Zatímco u dospělých k akutním otravám železem dochází velmi výjimečně, u malých dětí a novorozenců může významné předávkování železem vést až ke smrti. Chronický, tedy déle trvající nadbytek železa v organismu, potažmo v potravě, se pojí se zvýšeným rizikem výskytu chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby (infarkt myokardu) a rakovina tlustého střeva. Nadbytek železa je zvláště nebezpečný u dospělých s hemachromatózou, což je tendence k jeho nadměrnému vstřebávání.

Podobně jako železo je i mangan pro lidské tělo nezbytný i potenciálně toxický. V organismu hraje významnou roli v řadě fyziologických pochodů, kterých se účastní buď jako součást enzymů (např. v antioxidačních dějích), nebo jako jejich aktivátor (např. aktivátor enzymů podílejících se na metabolismu cukrů, aminokyselin a cholesterolu). Podporuje normální vývoj chrupavky a kostí (je přidáván do přípravků upravujících bolesti kloubů) a proces hojení. Mangan je významný pro správný metabolismus cukrů a jeho nedostatek může zvyšovat nebezpečí onemocnění cukrovkou. Je také důležitý pro činnost mozku, přispívá k překonávání únavy, zlepšuje paměť, zvyšuje celkovou odolnost nervstva, podporuje svalové reflexy a pomáhá využít vitamín C. Mangan je obsažen hlavně v ananasech a ananasové šťávě. Mezi další důležité zdroje manganu patří ořechy, obilniny (nemletá pšenice, neloupaná rýže, celozrnné pečivo, ovesná kaše), luštěniny (fazole, hrášek), špenát, borůvky a čaj (a klínecká voda :o). Dlouhodobý nedostatek manganu v potravě vede hlavně k problémům v cévním systému, protože dochází k nežádoucím změnám v metabolismu cholesterolu a k jeho zvýšenému ukládání v cévní stěně. Tento jev, pokud trvá dlouho, značně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob. V některých případech bylo pozorováno narušení stavby kostí a poruchy růstu. Nadbytek manganu: Akutní toxicita manganu přijímaného potravou nebyla u zdravých dospělých jedinců hlášena, při jeho podávání ve formě potravinových přípravků by jeho denní dávka u dospělé osoby neměla překračovat 11 mg. Přebytek manganu v potravě ovlivňuje negativně především nervovou soustavu a působí potíže podobné projevům Parkinsonovy nemoci. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám manganu může podle některých údajů zapříčinit vznik Parkinsonovy nemoci. U pacientů s onemocněním jater může docházet k hromadění manganu v těle v důsledku jeho sníženého vylučování a ke vzniku nervových poruch. K poškození mozku manganem jsou citlivější novorozenci a děti obecně.

Jak je zřejmé z výše uvedeného, zvýšený obsah železa a manganu ve vodě není v žádném případě akutně nebezpečný pro dospělé, daleko spíše nás bude od pití zrazovat barva a zápach klínecké vody, a pokud jsou hodnoty obzvláště zvýšené, je možné, že ti citlivější z nás budou mít například střevní potíže. Závaznější důsledky by mohlo mít dlouhodobé pití této vody, otázkou je, zda při koncentraci železa a manganu okolo 0,7 mg/ml a odhadu přibližně 2,5 l vody na den a člověka je množství 1,75 mg železa a manganu opravdu nebezpečným množstvím vzhledem k doporučené denní dávce železa (okolo 10 – 15 mg) a manganu (1,5 – 3 mg). Jiná je situace u novorozenců a dětí, které jsou na předávkování oběma prvky více citlivé. Děti by asi naši „pitnou“ vodu pít neměly. Rovněž dospělí, pokud pijí klíneckou vodu pravidelně, by alespoň občas měli místní vodu nahradit vodou pitnou dle platných norem. Doufejme, že od února 2009 dojde k zlepšení, jak slíbilo naše obecní zastupitelstvo. Prozatím počítáme s tím, že budeme i nadále provádět jednou měsíčně kontrolní odběry z více lokalit v Klínci a budeme vás o výsledcích průběžně informovat.

Tomáš Etrych
Prameny:
https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/55_2061.html
https://www.celostnimedicina.cz/mangan.htm
https://www.vegetarian.cz/kniha/9cast.html

Zpět