Voda z vodovodu

22.03.2009 12:07

S kvalitou vody tekoucí z kohoutků nejsme u nás většinou spokojeni. Ve městech páchne, nechutná a často je kalná či rezavá. I na vesnici jsou však studny až z devadesáti procent závadné. Může se člověk nějak bránit? Podle mého názoru může a musí.

Naším vodárnám není co závidět. Musí připravit pro více než osm miliónů lidí pitnou vodu, ve většině případů z přehrad a znečištěných řek. Prakticky v polovině případů se jim to nedaří, ale i voda "v normě" může obsahovat nežádoucí látky, které je lépe nepít. Na dlouhou pouť vody od vodárny k nám je nutné ji řádně nachlorovat, kilometry starého a neudržovaného potrubí kvalitu vody obvykle ještě zhorší. Na nechutnou, z důvodu chlorace páchnoucí vodu si stěžují lidé z většiny míst naší republiky. Zdráhají se ji nazvat pitnou.

Nepodceňujte pachuť a zápach
Nechutná a páchnoucí voda je spolehlivým signálem, že je nekvalitní. Lidské smysly (čich, chuť) jsou často citlivější než mnohé přístroje. Zhoršenou chuť a zápach způsobuje široké spektrum nežádoucích příměsí - od bezvýznamných pro lidské zdraví až po rakovinotvorné chlorované sloučeniny. Některé jsou již objeveny, jiné dosud neznáme. Stanovit jejich škodlivost je drahé. Výzkumy za miliony dolarů organizují předevšín v USA, Kanadě či ve Velké Británii. I špičkoví odborníci se v závěrech různí. Škodlivé chlorované sloučeniny zdaleka nevznikají jen nutntou chlorací, ale i z průmyslové a zemědělské činnosti (chlorfenoly, trichlorethylen, herbicidy, pesticidy, aj.). Pochvalme USA, jejich normy jsou inspirativní. Do roku 1991 neznala naše norma ani jednu z rakovinotvorných sloučenin. Ne nadarmo říká k této problematice Světová zdravotnická organizace (WHO): Pitná voda má být i smyslově přitažlivá, to je chutná a nepáchnoucí.

Dusičnany
Dusíkatá hnojiva jsou běžně splachována dešti do vodních zdrojů. Norma pro kojence je maximálně 15 mg/litr, pro dospělé 50 mg. S překročením této normy se setkáváme především u studní, ve veřejných vodovodech bývá norma pro dospělého člověka většinou splněna. S ohledem na dlouhodobou prevenci proti rakovině je ale dobré držet se výrazně pod uvedený limit 50 mg. Velmi levně a okamžitě si lze dusičnany stanovit proužky Nitro-testu, vyráběné Lachemou Brno.

Chlorování: Dobro nebo zlo?
V té části světa, kde se voda chloruje prakticky zmizely nemoci jako tyfus, cholera a podobně. V té druhé na tato onemocnění z vody ročně umírají čtyři milióny dětí.

Teprve v sedmdesátých letech v USA zjistili, že chlor se ve vodě slučuje s organickými látkami, které jsou v každé řece či přehradě. Nejznámějším vedlejším produktem chlorace je chloroform. Tyto vedlejší produkty jsou většinou rakovinotvorné, popřípadě mutagenní (vlivy na dědičnost), či teratogenní (riziko zrůdného vývoje plodu).

Zjištěných produktů chlorace bohužel přibývá. Například teprve před několika lety objevili Američané další, který jejich (natož naše) norma nezná. Jmenuje se chlorovaný hydroxifuran - je extrémně mutagenní.

Protože však riziko onemocnění bez chlorování je mnohem větší, než riziko z chlorování, je využíváno v New Yorku, v Moskvě i v Praze.

Odborníci k věci
Chlorování je nutné, protože hromadné infekce by způsobily větší poškození zdraví než chlorovaná voda, říká RNDr. Stratil v prvím dílu ABC Zdravé výživy (1993) a pokračuje: u lidí pijících chlorovanou vodu je častější výskyt nádorů trávicího ústrojí. Tito lidé mají zvýšené riziko rakoviny tlustého střeva, konečníku, močového měchýře, prsu, mozku a plic. Dr. Morris (USA) s kolektivem špičkových odborníků hodnotil situaci za posledních 25 let v USA. Zúžil sice riziko výskytu rakoviny tlustého střeva a močového měchýře; připsal mu však každou pátou rakovinu tlustého střeva a riziko označil jako jasné a významné.

Rakovina tlustého střeva je podle registru rakovin v ČR třetí až čtvrtá nejčastější. Jsme o 50% nad světový standard. Je to plíživá choroba, která se projevuje nejčastěji až kolem 55 - 60 let.

Škodliviny v pitné vodě
Protože hodnoty škodlivin ve většině vodovodní a studniční pitné vody přesahují, nebo se blíží hodnotám zdraví škodlivým, rozhodli jsme se Vás seznámit s vlastnostmi nejběžněji se vyskytujících škodlivin v mezních koncentracích dle ČN na lidský organizmus:

Dusičnany

·         Karcinogenní

·         V běžně se vyskytujících koncentracích přes 50 mg/l přispívají ke vzniku různých druhů rakovin

Chlor a sloučeniny chloru

·         Mutagenní a karcinogenní vlastnosti má chlor a mnoho jeho sloučenin (např. trihalometany, chloroform, dichlorethen, polychlorované bifenyly, atd. ).

·         Chlor je vysoce reaktivní plyn. Ve vodě se vyskytuje především vázaný a v malé míře volný. Voda obsahuje různá množství organických a jiných látek, s kterými chlor reaguje za vzniku různě škodlivých látek, které lze z vody odstranit pouze speciální úpravou. Volný chlor během krátké doby z vody vyprchá.

·         Některé studie uvádějí že chlorování vody se může podílet až na 10 procentech rakoviny tlustého střeva.

Olovo

·         Toxické, zkracuje život, podporuje vznik rakoviny

·         Vyskytuje se ve vyšších množstvích ve vodovodní vodě ve starých městských zástavbách, kde se setkáváme s olověným potrubím. Koncentrace olova se zvyšuje především při delším stání vody v trubkách (např přes noc a dopoledne).

·         Olovo má tu vlastnost, že ho tělo neumí vylučovat!

·         Dětský organizmus zachytí cca 50% procházejícího olova, dospělý jen 8%.

·         Usazuje se především v mozku, pohlavních orgánech a v kostech

·         Projevy dětské intoxikace např.: poruchy koncentrace, dyslexie, poruchy rovnováhy mozkových heisfér, snižování IQ, mentální retardace

Kromě uvedených nejběžnějších škodlivin obsahuje místy pitná voda ve zvýšené míře např. tyto: fenoly, arsen, bryum, rtuť, amoniak, nikl, měď, olovo, kadmium, radon, aj. . Mnoho uvedených patří do skupiny těžkých kovů - jedů, které se v organizmu kumulují, protože jdou z organizmu vyloučit jen velice nepatně a podílejí se na vzniku různých druhů rakovin a civilizačních onemocnění.

 

Zpět